
Do Frank Bold přivedla Lucii Poláčkou zajímavá témata s přesahem ještě jako stážistku a práce v advokátní kanceláři ji tak zaujala, že už zůstala. Když dnes spolu děláme rozhovor, má za sebou téměř tři roky koncipientury v týmu, který se mimo jiné věnuje energetickému právu nebo veřejným zakázkám, a pomalu se chystá na advokátní zkoušky. Jaká byla její cesta od stáže k současné pozici a proč právě ve Frank Bold?
O Frankovi jsem se dozvěděla, když jsem byla na Erasmu. Líbilo se mi, co dělal, zaměření na odpovědnost firem, klimatickou změnu, modrozelenou infrastrukturu, to mi bylo blízké, tak jsem se ozvala a zeptala na stáž.
Ve stáži jsem byla rok. Nejdřív jako paralegal a následně i jako koordinátorka paralegalů - byla to super zkušenost, vyzkoušet si i koordinaci týmu a kapacit. Po státnicích jsem uvažovala, co budu dělat po škole a řekla jsem si, že se zeptám, jestli bych mohla pokračovat. Znala jsem prostředí, líbilo se mi, znala jsem lidi, věděla jsem, jaký mají přístup. Letos budu končit třetí rok koncipientury a připravovat se postupně na advokátní zkoušky.
Zaměřuju se na energetické a stavební právo, územní plánování a veřejné zakázky, od analýz pro klienty přes správní řízení až po soudní spory. Dělala jsem třeba na analýze legislativních bariér pro zavádění opatření v boji proti klimatické změně, to bylo velmi zajímavé. Rozebírali jsme jednotlivé zákony a vyhlášky a navrhovali, co by se dalo změnit, aby to pomohlo opatřením proti klimatické krizi a jejich zavádění.
Baví mě, že ve výsledku dokážu něco změnit a někomu pomáhám, to je pro mě v práci nejdůležitější. Advokacie samotná je pro mě zajímavá různorodostí, za týden dělám dvacet věcí, každá je o něčem jiném, do toho si volám s klienty, úřady, soudy, takže je tam kontakt s lidmi. Je zajímavé, že práce advokáta není jen o psaní samotném, ale také o vyjednávání, zajišťování odborníků, někdy je to až detektivní práce. A kromě expertízy je často potřebný i komplexní manažerský přístup.
Odpovědnost za osudy lidí, které zastupujeme. Klienti na nás spoléhají, že jejich situaci nejlépe vyhodnotíme a uděláme všechno, co bude v našich silách. A tak to i beru, vždy se snažím dát případům maximum. Nedělat polovičaté analýzy nebo podání, ale prověřit všechny možnosti a alternativy postupu.
Zároveň je skvělé, že na to nejsem nikdy sama. Je u nás tolik kolegů, se kterými se dá v týmu konzultovat a vybrat nejlepší postup, sdílení know-how je pro mě velká přidaná hodnota. Ve Frankovi je vždy každý ochotný mi pomoct.
Myslím, že celkově v tématech, na která se zaměřujeme, a ve snaze dělat na případech a projektech, které směřují k tomu, aby se něco zlepšilo. Taky se mi líbí firemní kultura. Všichni si tykáme od stážistů až po ředitele, můžeme chodit do práce oblečení, jak chceme, když zrovna nejdeme na soud nebo jednání s klientem :). I díky tomu tykání jsem se už jako stážistka cítila být součást týmu - měla jsem pocit, že všichni tady spolupracujeme dohromady a jdeme za jedním cílem.
Stejně jako u jiných odvětví práva, je potřeba do toho trochu proniknout, pak už to složité není. Na škole jsme se o energetickém právu nic neučili, nesetkala jsem se s ním, dokud jsem nepřišla sem. Veřejné zakázky pro mě byly ve škole noční můra, byla to jedna otázka z tři sta padesáti otázek v rámci obchodního práva. Nikdo nerozuměl tomu, jak to funguje, všichni se děsili, že si to vytáhnou na zkoušce. Tady jsem pak zjistila, že to vůbec složité není, chce se to jen trochu zorientovat. Současně je to hodně zajímavé, i proto, že je to ovlivněné rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterou je taky potřebné znát a občas umí překvapit.
V práci kolegů. Když vidím, jak vedou případy nebo dokážou jednat s klienty nebo mi dávají zpětnou vazbu k mé práci, nutí mě to se zlepšovat a inspirovat se jimi.
Díky tomu, že jsem si to vyzkoušela, snažím se zadání pro stážisty víc promyslet, abych jim dala co nejvíce informací a oni dokázali úkol úspěšně splnit. Taky je vždy ujistím, že se nemusí bát na cokoliv zeptat, dávám jim zpětnou vazbu, chci, aby viděli finální výstup, který jde na soud nebo klientovi - to všechno je důležité proto, aby se člověk mohl zlepšovat.
Spoustu právních zkušeností, které mi pomohly u státnic a potom i v koncipientské praxi. Pohled do fungování větší advokátní kanceláře i spoustu kamarádů mezi kolegy i spolustážisty.
Pamatuju si taky na výběrové řízení do stáže, i co jsem měla na sobě :). Zaujal mě styl výběrového řízení, že se netestovaly jen právní vědomosti, ale i to, jací jsme lidi, jak přemýšlíme, jak se chováme v týmu, jestli dokážeme spolupracovat. U stážistů mi to přišlo jako náročný proces a bylo pro mě nečekané, že do toho HR tým investuje tolik času. Pak jsem viděla, že díky tomu vybereme kvalitní lidi, kteří zapadnou do týmu, jsou šikovní, nápomocní a často i pokračují po stáži.
Aby si na škole vyzkoušeli, co nejvíce můžou. Praxe, která se na právnické fakultě v Brně vyžaduje, není něco za trest, ale naopak, člověk si může vyzkoušet, co ho baví. Je to ideální příležitost najít se ještě na škole a ujasnit si, kam se vydat po ní.
Podívej se na naše aktuální příležitosti v jednotlivých týmech.